Česky

O víkendu jsem byla s mojí tamní rodinou. Ráno pro mě nebylo příliš dobré a zajímavé, protože mě vzbudili brzy a potom jsem musela čekat na Blandine a její rodinu na odjezd. Tak jsem byla na internetu a to bylo dobré. Potom jsme jeli do St. Mala. Nejdřív jsme šli do restaurace. Velmi dobré jídlo! Po tomto obědě jsme šli od starého města. Velmi pěkné tady! Potom jsme jeli do St. Briaku do jejich venkovského domu, já s Blandine jsme šli na návštěvu ke  kamarádce a návštívili jsme velmi moderní creperii. Všechno bylo velmi hezké a dobré… V neděli jsme jeli na hrad a k majáku, velmi krásné, ale velmi studené…

Markéta Ch.

Cancale
Cancale je malé bretaňské město na břehu Atlantického oceánu. Je to hezké město, protože je tam spousta malých domečků a lodiček. V Cancale jsme navštívili mořskou farmu, která se specializuje na chov ústřic. Mořskou farmou nás provázel průvodce, který nás seznámil se dvěma typy ústřic. Jeden typ má být chován na „stolech“, které jsou umístěny v moři na takovém místě, které není více než čtyři hodiny bez vody. Zdejší farma tyto „stoly“ používá také. Na farmě jsme ještě viděli film o historii chovu ústřic. Je úžasné, že se ústřice jedí už několik století. Po filmu jsme se šli podívat dolů k moři, abychom viděli ústřice a to, jak se s nimi pracuje. Poté, co se ústřice vytáhnou z moře, se omyjí a ponoří do nádrže se slanou vodou. Potom se ústřice třídí a dávají do košů. Tyto koše pak putují do restaurací a domácností. Potom, co jsme viděli mořskou farmu, jsme jeli do Cancale, kde jsme ústřice ochutnali. Myslím si, že to bylo dobré zakončení naší návštěvy Cancale. Jsem ráda, že jsem viděla mořskou farmu, protože to je věc, kterou člověk u nás vidět nemůže, protože nemáme moře.

Anna M.

Hora sv. Michaela

Během jazykové výměny se školou v Rennes navštívila skupina zúčastněných horu sv. Michaela, jednu z nejhezčích památek tohoto regionu. Hora sv. Michaela se nachází  v regionu Basse-Normandie a v departmentu Manche, který se rozkládá na severo-západě Francie. Na vrcholku hory se nachází opatství hory sv. Michaela. Kostel, který se zde nachází, je od roku 1979 zapsán na seznamu památek UNESCO. Celá hora je obklopena mořem, jedná se tudíž vlastně o ostrov. Je zhruba 80 metrů vysoká. Z vrcholku hory můžeme obdivovat velice krásný výhled. Historie této hory sahá až do galského a románského období. Vesnic i kostel, které se na hoře nacházejí vznikly ve středověku. Už od 19. století je hora sv. Michaela cílem turismu z celého světa.

Bohužel jsem se na výměně nepodílela, takže zde nemůžu vyjádřit své pocity z ní, ale všechny ohlasy, které jsem na ni slyšela, byly velmi pozitivní.

Marie Z.

Zahrada Thabor

Zahrada Thabor se nachází přímo vedle lycea Saint-Vincent (zde studují naši korespondenti). Zahrada Thabor, starý ovocný sad mnichů, byla navržena Denisem Bühlerem v 19. století. Stejně jako město je zahrada velmi rozmanitá. Zahrada nabízí procházku ruznými styly: strukturou ve francouzském stylu, procházku kolem jeskyně, vodopádu nebo ptačí voliéry. Myslím, že tato zahrada slouží studentům k odpočinku po škole. Když je hezky schází se tu hodně mladých, pijí pivo, víno, nebo hrají na hudební nástroje (nejčastěji na kytrau nebo na housle). V zahradě je zakázano hrát míčové hry. Tato zahrada je více místem intelektuálů než sportovců. ...vlastně jsem tam viděla pár běžců. Návštevníci si taky musí dávat pozor, protože můžou  vstupovat jen na některé trávníky. Zahrada je velmi krásná, barevná, čas od času klidná. Jednoduše ráj uprostřed města.

Kateřina D.

Remeš je staré město. Toto město je v provincii, která se jmenuje Champagne – Ardenne. Remeš je více známější než hlavní město této provincie Chalons – en – Champagne. Byla korunovačním městem králů. Je tady mnoho památek. Například: Katedrála Notre – Dame –  krásný příklad gotické architektury, Palác Tau – arcibiskupský palác v Remeši, a Basilika Svatého Remigia. Tyto památky jsou součástí Unesca. Nejznámější náměstí v Remeši jsou Place Royale (Královské náměstí) se sochou Ludvíka XV. a Place du Parvais se sochou Johanky z Arku. Je zde také universita.

Toto město je výrobním centrem šampaňského, textilu, potravin a výstroje pro kosmické lety. A její internetová stránka je www.ville-reims.fr. Remeš je překrásné město a ráda bych se tam jela podívat.

Jana Š.

Stolování Francouzů v rodinách

Před několika dny jsem se zúčastnil výměného pobytu se studenty z města Rennes. Z výměny jsem si toho odnesl hodně. Ač to byl jazykový pobyt. Neodnesl jsem si pouze nové zkušenosti týkající se jazyka. Výměna mi rovněž umožnila porovnávat českou a francouzskou mentalitu, rozdílné i společné prvky rodinného i společenského života i různé zvyky. Poměrně velký dojem na mě udělal  způsob francouzkého stolování při běžných okolnostech v rodinách. Tomu bych se chtěl nyní především věnovat.
Samozřejmě smím porovnávat pouze stolování v mé domácnosti a francouzských domácností, které jsem měl tu čest navštívit během měho pobytu. Kdybych to měl shrnout, tak francouzská domácnost stoluje mnohem více společenštěji a formálněni než ta naše. Musím říci, že jsem si občas při vzpomínce na naše stolování připadal jako „opičák“. Francouzká večeře má povětšinou více částí. První částí by mohl být přípitek, který se zkládá z nějakého alkoholu a chipsů, oliv a dalších pochutin. Přípitek se rovněž koná mnohdy u jiného než jídelnícho stolu. Již u jídelního stolu  následoval předkrm. Na rozdíl od české kuchyně se povětšinou nezkládal z polévky, ale z různých krémů a krevet. Všechny jídla byla doprovázena jezením baget. Kdo neměl chuť na předkrm. Mohl jíst před jídlem i sýry s bagetou. Hlavní chod se jedl stejným způsobem jako v u nás. Akorát mi přišlo, že maso konzumují ve značně menší míře než v Čechách. Snaží se také jíst zdravěji. To se podepsalo i na množství konzumovaného jídla. Nikdo se nepřecpával. Po jídle následoval dezert či sýry a uzeniny, či oboje. Po jídle mohlo dojít znovu na připitek. K jídlu se podával téměř zásadně alkohol a voda. Převážně tedy víno. U jídla se dbá více na zásady stolování. Častěji se mění talíře, ubrousky, skleničky. Jídlo se stává také společenskou událostí. Udělalo to na mne velký dojem. Kdybych měl v pár slovech shrnout rozdíl mezi naším a francouzským stolováním. Tak mi přijde, že francouzi si více potrpí na vychutnání si jídla a snaží se si užít jídlo a s ním spojené činnosti co nejvíce.

Jan T.

Francouzská kuchyně

Když jsem dostala a ochutnala dárky od mé korespondentky – sladké palačinky a sušenky, už jsem věděla, že jídlo v Bretani je vynikající.Doma vaří většinou moje korespondentka. Bývají to jednoduchá jídla, ale vždycky k nim mají salát a dezert. V Bretani je mnoho ?creperií?, protože ?sladké a slané palačinky, jsou jejich specialita. Sušenky a slaný karamel také. Bretonci obecně mají rádi velmi sladká jídla, často jedí pečivo sladké samo o sobě s množstvím čokolády a cukru navíc. Chutnalo mi to, ale nemohla bych takto jíst pořád.

Jazyková zajímavost
Francouzi používají „bisous“ jako pozdrav v telefonu, e-mailu, nebo dopise. Souvisí to s líbáním kohokoli při prvním setkání.

Anna Č.

Bretaňské palačinky
Během mého pobytu Francii v Bretani, dobře známém kraji na severozápadě Francie, jsem se seznámila s místními tradičními jídly, z kterých chci jeden představit. Region Bretaň je známý hlavně svými palačinkami. Většinou to jsou palačinky slané (v případě, že jsou sladké, říká se jim crêpes) s vejci, sýrem a šunkou. Podle mé zkušenosti je možné palačinku naplnit téměř čímkoli. V restauraci ve St Malo jsem měla palačinku zvanou „Norská“ plněnou lososem a salátem, vše přelité citronem a zakysanou smetanou. Byla vynikající. Díky své hostitelce vlastním recepty na přípravu několika tradičních jídel (různé způsoby přípravy palačinek a na přípravu bretaňského dortu). Vybrala jsem jeden z nich:

Pro dvě palačinky s jablky potřebujeme: (v případě že máme hotové palačinky)

jedno velké jablko
2 lžičky cukru
50 gramů slaného másla
trošku vanilky

Oloupejte jablko a nakrájejte na malé kousky. Kousky smíchejte s polovinou másla a přidejte vanilku s cukrem. Směs uložte do tepla. Na palačince rozehřejte zbytek slaného másla. Ohřívejte na nejvyšším plameni po jednu minutu, přeloženou dvě minuty. Nechte na ohni ještě minutu, než přidáte základ z jablek, potom hotovou palačinku přeložte. Servírujte s cidrem.

Sladké palačinky znám i z České republiky, ale neznala jsem slanou variantu. Jsem opravdu potěšena, že mi pobyt ve Francii umožil je ochutnat.

Marie B.

Káva

Káva je pro francii asi stejně tak tipická jako je pro Čechy pivo. Řekněme si tedy něco o tomto nápoji. Připravuje se z kávových bobů, které se upraží a umelou. Způsobí přípravy je mnoho, nejsčastěji se však pije espresso, tedy protlačení horké vody, přes relativně hodně upěchovanou kávu, vysokým tlakem. Káva je silně povzbudivá, což způsobuje kofejn v ní obsažený. Káva není při rozumném množství škodlivá. Nebezpečná začíná být při pití více jak 12 šálků denně.

Jan G.